Systém předmětů a jejich hodnocení je na vysoké škole velmi odlišný od toho, na co jsi byl*a zvyklý*á dosud. V této části příručky se ti pokusíme shrnout, jak to tady funguje a na co si dát pozor.
Předměty a kredity
Cílem tvého studia jsou dvě věci: úspěšně splnit všechny povinné předměty (a aspoň jeden předmět z každé skupiny povinně volitelných, viz dále) a získat dostatečný počet kreditů. Kredit je jakýmsi ohodnocením náročnosti daného předmětu, dokončením předmětu získáš určitý počet kreditů. Za celé studium musíš nasbírat 180 kreditů – z toho minimálně 152 je za povinné a povinně volitelné předměty, zbylých 28 získáš za volitelné předměty (to rozložení může být jiné, záleží, jakým způsobem splníš angličtinu).
V každém semestru si zapisuješ předměty. To znamená, že je v tomto semestru hodláš studovat a když je úspěšně dokončíš, dostaneš za ně kredity. Povinné předměty jsou rozděleny do jednotlivých semestrů – studijní plán najdeš zde – ale nemusíš si je zapisovat podle tohoto plánu, můžeš je studovat třeba o rok později. Pozor, většinu předmětů u nás lze zapsat buď v zimním, nebo v letním semestru, ale ne v obou částech roku. Prváci mají do prvního semestru zapsány povinné předměty automaticky, pro další semestry už si je zapisuješ sám*sama.
Pro průchod do dalšího ročníku musíš získat minimálně 30 kreditů za rok (nebo půlku ze zapsaných, pokud sis jich v tom roce zapsal*a méně). Pro průchod prvním semestrem musíš vždy získat alespoň 15 kreditů (to platí pouze v prvním ročníku).
Kreditové stropy
Zrádné může být, že kromě minima kreditů pro průchod ročníkem máš také maximální počet kreditů, které si můžeš v daném roce zapsat. Tento strop je vždycky v základu 65 kreditů na rok, ale na základě tvých studijních výsledků se průběžně zvyšuje. Pro druhý semestr (letní – LS) to funguje takhle:
- Získal*a jsi 20 kreditů, nemáš žádný nesplněný volitelný předmět a máš maximálně jeden neúspěšný povinný předmět? → Při zápisu předmětů do LS máš celkový roční strop 70 (do LS si tedy můžeš zapsat předměty s celkovým ohodnocením 70 minus to, co už jsi měl*a zapsáno v ZS).
- … udělal*a jsi úplně všechny předměty a máš průměr do 2,0? Pak máš strop 75.
- … máš průměr do 1,5? Pak máš strop 80.
Pro další roky studia to funguje podobně. Aby to nebylo jednoduché, musíš myslet taky na kreditové stropy za celé studium. Ty se také odvíjí od tvých studijních výsledků. Kompletní tabulku najdeš zde na stránce studijního poradenství (velmi užitečná stránka).
Kreditové stropy a své výsledky v předmětech nepodceňuj. Když neuděláš povinný předmět, musíš si jej zapsat příští rok. Pokud tedy neuděláš příliš mnoho předmětů, může se stát, že si kvůli příliš nízkému stropu nebudeš moci zapsat ani všechny povinné předměty, a tím si automaticky o rok prodloužíš studium.
Hodnocení předmětů
Existuje několik způsobů, jakými jsou předměty ukončovány:
- Zkouška (Zk)
- Zápočet + zkouška (ZáZk)
- Klasifikovaný zápočet (KlZá)
- Zápočet (Zá)
Existuje ještě tzv. kolokvium, které je podobné zápočtu, ale s tím se tady asi nesetkáš. V prvních třech případech dostáváš za předmět známku, v posledním ne. Pokud předmět uděláš, vždy za něj dostaneš také všechny kredity, ty se tedy nijak nekrátí podle známky. O známku ti jde hlavně kvůli navyšování kreditových stropů a případně taky kvůli prospěchovým stipendiím.
U většiny předmětů platí, že v průběhu roku sbíráš body. Celkem se dá nasbírat vždy 100 bodů. Známka se pak uděluje podle počtu bodů:
| Klasifikační stupeň |
Bodové hodnocení |
Číselná klasifikace |
Pozn. |
| A |
100–90 |
1 |
Výborně |
| B |
89–80 |
1,5 |
Velmi dobře |
| C |
79–70 |
2 |
Dobře |
| D |
69-60 |
2,5 |
Uspokojivě |
| E |
59–50 |
3 |
Dostatečně |
| F |
49–0 |
4 |
Nevyhovující |
Pokud má předmět zkoušku, obvykle v semestru můžeš nasbírat něco kolem 20 až 49 bodů a zkouška tvoří zbytek do 100.
Pokud má předmět zápočet, obvykle to znamená, že musíš nasbírat nějaký minimální počet bodů, abys ke zkoušce vůbec mohl*a jít.
Klasifikovaný zápočet pak znamená, že na konci předmětu není zkouška, tedy v průběhu semestru můžeš nasbírat celých 100 bodů (ale součástí toho může být třeba nějaký menší závěrečný test).
K úspěšnému absolvování předmětu potřebuješ alespoň 50 bodů ze 100, v některých předmětech k tomu musíš splňovat různá minima (ze zkoušek, z projektů…) a další kritéria. V každém předmětu to funguje malinko jinak, ale neboj, brzy se v tom zorientuješ. Pečlivě si projdi předměty v informačním systému a poslouchej informace na prvních přednáškách.
Na složení zkoušky máš 3 pokusy, ale jejich termín je většinou pevně stanovený a pokud nějaký nevyužiješ, nemáš nárok na náhradu. Pokud nezvládneš dokončit povinný předmět, musíš si jej zapsat znovu a na druhý pokus jej budeš muset zvládnout, jinak to pro tebe znamená konečnou.
Registrace a zápis předmětů
Na začátku prváku máš automaticky zapsané jen povinné předměty. Volitelné a povinně volitelné předměty si musíš zaregistrovat sám*sama. Doporučujeme ti udělat si hned na začátku studia alespoň přibližný přehled předmětů, které by sis chtěl*a v průběhu studia zapsat. Podle toho si rozlož kredity na jednotlivé semestry, aby se ti nestalo, že nesplníš požadovaný počet kreditů (to by znamenalo nucené prodloužení studia).
Není moc rozumné zapsat si příliš předmětů naráz, pak by ti totiž mohly chybět kredity na zajímavější předměty z vyšších ročníků. Navíc by se mohlo stát, že je nebudeš zvládat, a pak bys některé musel*a opakovat. Není ale rozumné ani nezapisovat si žádné předměty, abys neměl*a opačný problém s nedostatkem kreditů.
Registrace předmětů pro první ročník začínají v pátek před začátkem zimního semestru a končí na konci 1. týdne výuky. Dají se během nich registrovat volitelné předměty na zimní i na letní semestr. Druhé prvácké „přeregistrace“ už jen pro letní semestr běží v posledním týdnu v lednu.
Registrace předmětů na další rok (do dalšího ročníku) probíhají vždy na přelomu března a dubna. V ten moment ale ještě nejsou zvednuty kreditové stropy, máš tedy limit 65 kreditů. O prázdninách pak probíhají doregistrace, kdy už jsou stropy zvednuty – to tě ale čeká až před druhákem.
Více informací najdeš opět na stránce studijního poradenství. Doporučuji mrknout na konec stránky Časový plán na webu fakulty (případně do Harmonogramu ve StudISu), kde jsou přehledně shrnuty všechny důležité termíny registrací.
Registrace sportů
Sporty, které na VUT zajišťuje Centrum sportovních aktivit, se registrují nezávisle na předmětech naší fakulty. Tyhle registrace se objeví v samostatném modulu ve StudISu, pro bližší informace sleduj web https://cesa.vut.cz. Zapsat si můžeš maximálně dva bezplatné sporty za semestr, za každý můžeš získat jeden kredit. Přejeme hodně štěstí, tyhle registrace dělá celá univerzita najednou.
Pokud by ti zapsaný sport nevyhovoval, po cca týdnu se na chvíli otvírá druhé kolo registrací, kde si jej můžeš zrušit. Později už to ale nejde!
Jinak se jedná o běžné volitelné předměty – případný neúspěch v nich (typicky kvůli nedostatečné účasti, která se zde kontroluje) ti zabrání zvýšení kreditového stropu a zamezí získání stipendia.
Registrace cvičení a tvorba rozvrhu
Základem (téměř) všech předmětů jsou přednášky. Obvykle na nich účast není kontrolovaná, ale je hloupé na ně nechodit. V prváku si můžeš ve všech předmětech vybrat ze dvou termínů přednášky. Existuje sice nějaké doporučené rozdělení podle jmen (v ISu někde možná uvidíš „BIA, BIB“), na to ale vůbec nemusíš brát ohled, je opravdu jedno, na který z termínů budeš chodit. Na termíny přednášek se nijak registrovat nemusíš. Ve StudISu si ovšem můžeš „zaregistrovat“ i ty přednášky – budou se ti pak zobrazovat v rozvrhu.
Ve všech předmětech v zimním semestru budeš kromě přednášek chodit i na cvika – hodiny v menším počtu lidí, kde se počítají příklady, programuje a podobně. Nejdramatičtějším momentem začátku studia bude pro tebe registrace termínů cvičení. Ty budou probíhat v sobotu 16. 9. ve StudISu (modul Registrace vyučování). Vyučování si registrujete všichni najednou – máš tedy šanci si velmi pěkně poskládat rozvrh, ale počítej s tím, že o tvé vytoužené cviko s kapacitou 30 lidí má zájem dalších 100 lidí. Připrav si dopředu různé varianty rozvrhu.
Pozor, v každém předmětu se cvika oficiálně (v ISu) nazývají trochu jinak: v IDM a ILG jsou to cvičení s počítačovou podporou, v IEL laboratorní cvičení, v IUS cvičení odborného základu a v IZP cvičení na počítači. Aby to nebylo jednoduché, existují ještě tzv. „demonstrační cvičení“, democvika, což jsou ale spíš takové praktičtější přednášky, kde se třeba ukazuje, jak se něco počítá. Typicky je v ISu uvidíš pod označením seminář a registrovat si je nemusíš podobně jako přednášky.
Angličtiny
V rámci studia na FIT musíš absolvovat také angličtinu na úrovni B1. Nejprve musíš ve StudISu vyplnit rozřazovací test, a to do konce listopadu – bez něj se žádná angličtina zapsat nedá! Pokud je tvá angličtina slabší, dostaneš se do jednoho z předmětů BAN1–3. Postupně pak musíš splnit všechny předměty BAN až do předmětu BAN4, který odpovídá té úrovni B1. Pokud je výsledek tvého testu dobrý, budeš zařazen rovnou do BAN4, nebo dokonce do předmětu AIT, který je ještě na trošku vyšší úrovni. S angličtinami pak typicky začínáš ve druhém semestru.
Pokud to s angličtinou myslíš vážně, zapiš si místo BAN4/AIT radši nějaký z předmětů BPC-PAx (úrovně B1–C1) nebo 0A9/0AX (na úrovni C1–C2). Tyhle předměty ale typicky začínají v zimním semestru: Pokud chceš jít postupně od PA1 nebo 0A9, musíš proto začít až ve 3. semestru.
Pokud se naopak nechceš angličtinou při studiu zdržovat a víš, že už ji zvládáš, můžeš si ji hned v prvním semestru splnit, když si zapíšeš „předmět“ GEN – Zkouška z obecné angličtiny nebo ZAN4 – Zkouška z angličtiny na úrovni B1. V těchto případech si jen jednorázově uděláš zkoušku, dostaneš kredit a máš splněnou angličtinu. Dvě možnosti máš, protože GEN zajišťuje FSI, zatímco ZAN4 zajišťuje FEKT. Proslýchá se, že ZAN4 je jednodušší. Tyto „předměty“ se ti ale v registracích objeví až po vyplnění testu, proto s ním neotálej.
Pokud máš certifikát FCE, CAE, CPE, IELTS nebo TOEFL, můžeš si jej nechat uznat místo angličtiny.
Povinně volitelné předměty
Povinně volitelné předměty jsou skupiny předmětů, ze kterých musíš aspoň jeden splnit jako povinný. Další předměty ze stejné skupiny můžeš studovat jako volitelné. Tyto skupiny jsou dvě: PVA, povinně volitelná angličtina, o které už jsme se bavili výše, a PVT, povinně volitelné technické předměty.
Ve skupině PVT máme čtyři předměty zaměřené na nějaký programovací jazyk: ICS (seminář C#), ICP (seminář C++), IJA (seminář Java) a IVH (seminář VHDL). Všechno to jsou předměty v letním semestru.
Je tam malá zrada: zatímco IVH si můžeš zapsat už ve 2. semestru, ostatní PVT předměty si můžeš zapsat až ve 4. semestru, tedy v letním semestru ve druháku. Ve svém registračním formuláři tedy teď uvidíš pod PVT pouze předmět IVH. V prváku si ale IVH zapisovat nemusíš! Opravdu doporučujeme počkat na výběr předmětu ze skupiny PVT až do 4. semestru.
Volitelné předměty
V průběhu celého studia si můžeš, kvůli kreditům dokonce musíš, zapisovat volitelné předměty. Jejich nabídka je široká a nemá cenu se tu o nich rozepisovat, bylo by to na dlouho. Celou nabídku povinných i volitelných předmětů najdeš na webu fakulty (Pro studenty → Studijní programy → zvol svůj program). Nejprve si zkontroluj, že máš vybraný správný akademický rok. Pak můžeš rozklikávat jednotlivé předměty, zobrazí se ti karta předmětu, ve které se dočteš, o čem předmět je a co po tobě bude vyžadováno.
Při výběru si pozorně pročti karty předmětů. Své zkušenosti ti rádi předají starší kolegové*kolegyně třeba na discordu nebo v klubu U Kachničky. Nezapomeň se podívat, kde se předmět vyučuje – máme v nabídce spoustu předmětů z jiných fakult, na výuku v nich tedy budeš muset jezdit mimo FIT, což zabere nějaký čas.
Závěrem ti jen doporučíme, abys na volitelné předměty počkal*a až do druhého semestru. Skvělou volbou je IVS, kde se naučíš mimo jiné spolupráci v týmu (trochu se divíme, že tento předmět není povinný). Pro fajnšmekry je tady také IJC, které výrazně prohloubí tvé znalosti jazyka C.
Prerekvizity
Jedna drobnost, na kterou si budeš muset dávat už v prvním semestru, jsou povinné prerekvizity. Znamená to, že některé předměty si nemůžeš zapsat, pokud jsi před tím úspěšně neabsolvoval*a jiný předmět. Cílem je, aby si někdo nezapsal třeba pokročilejší matematiku, když nezvládá ani tu základní. Studium ti to může dost zkomplikovat, protože prerekvizity se nachází mezi povinnými předměty, které je nejlepší plnit v pořadí podle studijního plánu. Zaměř se tak na to, abys alespoň tyhle předměty určitě splnil*a v semestru, ve kterém jsou běžně zařazené. Mezi povinnými předměty jsou aktuálně tyto prerekvizity:
- Diskrétní matematika (1. semestr) → Základy logiky pro informatiky (IZLO, 2. semestr)
- Základy programování (1. semestr) → Programování na strojové úrovni (ISU, 2. semestr)
- Matematická analýza 1 (IMA1, 2. semestr) → Matematická analýza 2 (IMA2, 3. semestr)
- Algoritmy (IAL, 3. semestr) → Principy programovacích jazyků a OOP (IPP, 4. semestr)
Prerekvizity pro každý předmět najdeš na jeho kartě. Pozor, u některých předmětů jsou uvedené jen „doporučené prerekvizity“ – v těchto případech si můžeš předmět zapsat, i když jsi prerekvizitu nesplnil*a.
Akademický rok
Školnímu roku říkáme na VŠ „akademický rok“. Na webu FIT v menu Pro studenty najdeš Časový plán, ve kterém jsou uvedeny všechny důležité termíny – začátky semestrů, registrací, zkouškového, prázdnin a podobně. Občas se podívej i na Studijní aktuality, které najdeš tamtéž.
Práce během studia, praxe, stáže a partneři fakulty
K práci během studia se na FITu staví různí lidé dost odlišně. Pravdou je, že prezenční vysokoškolské studium (zvlášť to u nás) svou časovou náročností v podstatě odpovídá práci na plný úvazek, přidat si k tomu ještě nějaké zaměstnání tě může celkem semlít (a obvykle pak člověk nechá spíš studia než práce). Na druhou stranu je jasné, že život v Brně opravdu není zadarmo. Na třetí stranu – pracovat a vydělávat budeš ještě dlouhé desítky let, tak proč se ještě pár roků nezaměřit na seberozvoj po stránce studia (i z tohoto důvodu na FIT žádné povinné praxe nejsou). Na čtvrtou stranu – praxe se v životopisu prostě cení a není od věci začít se s „reálným světem IT“ střetávat co nejdřív. Pokud se tedy pracovat rozhodneš, velmi ti doporučujeme hledat spíš brigády nebo zkrácené úvazky, a to u zaměstnavatelů, kteří budou respektovat tvé studium a poskytnou ti rozumnou míru flexibility.
Kde takové zaměstnavatele vzít? Zkus začít u partnerských firem naší fakulty. Nejen že u nich můžeš přijít k dobré brigádě zkombinovatelné se školou, ale můžou ti náhled do praxe poskytnout třeba skrz zadání bakalářky/diplomky, kterou v závěru studia budeš v každém případě muset napsat a obhájit. Naši partneři po celý rok také vypisují různé odborné stáže, během kterých se dostaneš k reálným problémům, naučíš se pracovat v týmu a poznáš nějakou sféru IT o něco lépe. Nabídek stáží i pracovních pozic si kromě webu můžeš všimnout taky na nástěnce vedle vstupu do CVT, případně na nástěnce u recepce. Aktuální nabídky pro studující najdeš také na webu každé z partnerských firem, většinou pod označením Kariéra, Spolupráce se školami, Praxe a stáže a podobně.
Když si na webu FIT nějakou z partnerských firem otevřeš, najdeš tam informaci o „garantovi spolupráce z FIT“ – to je vyučující z naší fakulty, který*která ti může pomoci začít s firmou nějakým způsobem spolupracovat v rámci tvého studia. Neváhej se jim ozvat!
Většina partnerských firem se nějak prezentuje na fakultě i v průběhu semestru – speciálními přednáškami ve výuce, nabídkou témat závěrečných prací nebo účastí na různých akcích, které fakulta pořádá. V listopadu (novembri) se můžeš zastavit na konferenci nových technologií a produktů Žijeme IT, v květnu (máji) tě určitě na chodbách nemine konference studentských projektů Excel@FIT. Sleduj také sociální sítě fakulty (facebook, instagram), kde najdeš (mimo jiné) další nabídky a zajímavosti z firem nebo třeba posty o šikovných absolventech fakulty.
